Konkrétně se jedná o kolaborativního robota vybaveného kamerou (od společnosti ADVACAM) a skenerem, který vznikl ve spolupráci s forenzním expertem Markem Kotrlým. Zařízení dokáže důkladně analyzovat materiály, čímž pomáhá policii při vyšetřování dopravních nehod nebo při ověřování pravosti uměleckých děl. Jeho výjimečnost potvrdilo v loňském roce také druhé místo v soutěži Europol Excellence Awards in Innovation. Výběr Inovátoři představuje osobnosti, firmy a týmy, jejichž nápady posouvají hranice v podnikání, vědě, vzdělávání a udržitelnosti.

Radalytica se zařadila mezi desítku projektů, které mají ambici stát se průkopníky například v oblasti medicíny nebo 3D tisku.

Specifically, it is a collaborative robot (cobot) equipped with a camera (from ADVACAM) and a scanner, created in collaboration with forensic expert Marek Kotrlý. The device can thoroughly analyze materials, thereby assisting the police in investigating traffic accidents or verifying the authenticity of artworks. Its uniqueness was also confirmed last year by a second-place finish in the Europol Excellence Awards in Innovation. The Innovators selection represents individuals, companies, and teams whose ideas push the boundaries in business, science, education, and sustainability.

Radalytica ranked among the ten projects with the ambition to become pioneers in fields such as medicine or 3D printing.

A Historic Return to the Lunar Orbit

When the massive SLS (Space Launch System) rocket ascends from NASA’s Kennedy Space Center in Florida, it will mark the first crewed lunar mission since Apollo 17 in 1972. The first launch window is scheduled for February 6, 2026. During the ten-day mission, the four-person crew will not land but will orbit the Moon to test all critical life-support systems. This mission serves as the final rehearsal before Artemis III, which aims to return humans to the lunar surface in the coming years.

The Heart of the HERA System

A vital component for the mission’s success is the HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) system. This NASA-developed instrument is designed to monitor cosmic radiation, which can severely impact both human health and sensitive onboard electronics. The “eyes” of the HERA system consist of six Timepix chips supplied by ADVACAM. These are integrated into two HSU (Hera Sensor Unit) units, with three modules each. “These are extremely sensitive pixel chips capable of detecting every single particle of cosmic radiation and determining its energy, direction, interaction time, and particle type,” explains Jan Jakůbek, ADVACAM’s Scientific Director. “This allows for a detailed analysis of the radiation’s composition, which is essential because different particles have different biological effects.”

From CERN to Deep Space

The technology behind these chips originated in fundamental physics research at CERN’s Large Hadron Collider (LHC). Today, ADVACAM is a NASA-certified supplier. Their detectors are already a standard in the industry, having been deployed on:

• The International Space Station (ISS)

• The OneWeb Joey Sat satellite

• Czech CubeSats VZLUSAT I and II

• The future lunar orbital station Gateway (as part of the ESA IDA system)

Jan Sohar, CEO of ADVACAM, adds: “We are proud that NASA plans to use our chips during the final attempt to land on the Moon as part of the Artemis III mission. It is a clear indication that detailed radiation measurement is becoming an increasingly important part of human spaceflight.”

AdvaSpace: “Space Weather” Forecasting

The Czech ambition extends beyond hardware. At the end of 2025, the group established a new subsidiary called AdvaSpace (part of Advisiones Technologies). Its goal is to move from hardware production to data processing. The company envisions a satellite constellation using MiniPIX SPACE detectors to provide real-time “space weather” data. This information would be invaluable not only to space agencies but also to:

• Aviation companies

• Power grid operators

• Insurance providers

“Our goal is to share space weather data much like meteorological satellites provide information about terrestrial weather,” says Martin Tyburec, Director of AdvaSpace. The company is currently seeking partners and investors to realize this ambitious vision.

The full press release, along with visual materials, can be found here.

Photo: SLS launch vehicle, detail of the HERA system installed in the Orion spacecraft, and Timepix chips. Source: NASA / SRAG-JSC / ADVACAM

Návrat k Luně po 53 letech

Start obří rakety SLS (Space Launch System) z Kennedyho kosmického střediska na Floridě je naplánován na 6. února 2026. Pro NASA jde o historický milník – první pilotovanou misi k Měsíci od dob Apolla 17 v roce 1972. Čtyřčlenná posádka stráví ve vesmíru deset dní. Během nich Měsíc obkrouží a otestuje všechny kritické systémy lodi Orion. Jde o finální prověrku před misí Artemis III, která má v následujících letech dopravit Američany přímo na povrch Luny.

Srdce systému HERA: Technologie z pražských Holešovic

Klíčovým prvkem pro bezpečnost astronautů je přístroj HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor). Jeho „mozkem“ je šest čipů typu Timepix, které vyvinula a dodala pražská firma ADVACAM.

Tyto čipy jsou rozmístěny ve dvou jednotkách HSU (Hera Sensor Unit). Jejich úkolem je:

• Monitorovat složení záření: Na rozdíl od běžných detektorů umí Timepix rozpoznat každou jednotlivou částici.

• Určit parametry: Čipy měří energii, směr, čas i typ částice.

• Varovat posádku: Systém data autonomně vyhodnocuje a v případě nebezpečí okamžitě varuje astronauty.

• Ověřit stínění: Data pomohou zjistit, jak efektivně loď Orion posádku před radiací chrání.

„Jde o nesmírně citlivé pixelové čipy. To je podstatné, protože různé druhy kosmických částic mají různé účinky,“ vysvětluje vědecký ředitel ADVACAMu, Jan Jakůbek.

Od CERNu až k lunární stanici Gateway

Technologie Timepix má kořeny v nejšpičkovějším vědeckém výzkumu – původně vznikla pro urychlovač částic v CERNu. Dnes je však standardem pro kosmické mise. Produkty ADVACAMu už slouží na ISS, v českých satelitech VZLUSAT i v komerčních družicích OneWeb. Do budoucna se počítá s jejich využitím i na chystané lunární orbitální stanici Gateway a při samotném přistání lidí na Měsíci v rámci mise Artemis III.

Budoucnost: „Meteorologie“ pro vesmírné počasí

Česká ambice v kosmu nekončí jen u výroby hardware. Na konci roku 2025 vznikla v rámci skupiny AdVisiones Technologies nová dceřiná firma AdvaSpace. Jejím cílem je vybudovat celou konstelaci družic, které budou sledovat kosmické počasí. „Naším cílem je sdílet data o radiaci podobně, jako meteorologické družice poskytují informace o běžném počasí,“ říká ředitel AdvaSpace, Martin Tyburec. Tato data budou klíčová nejen pro astronauty, ale i pro letecké společnosti nebo provozovatele energetických sítí na Zemi.

Celé znění tiskové zprávy spolu s obrazovým materiálem naleznete zde.

Foto: Nosná raketa SLS, detail systému HERA instalovaného v lodi Orion a čipů Timepix, Zdroj: NASA / SRAG-JSC / ADVACAM

First, let’s look at the names:

• Detectors with first generation chip are now called MiniPIX BASIC.
• Timepix2 devices are called SPRINTER in the case of MiniPIX and AdvaPIX, or DYNAMIC in the case of WidePIX.
• Timepix3 detectors are called MiniPIX or AdvaPIX MAGIC.
• Medipix3 cameras are now called WidePIX CHROMATIC.

We have also introduced new WidePIX builds, which are ready for industrial integration. They are called WidePIX Industry and WidePIX SenseEdge.

The color scheme also reflects these categories. Timepix detectors are light grey, Timepix3 detectors are dark grey, Timepix 2 and Medipix3 are black. ADVACAM red serves as a contrast element, complemented by white lettering. The distinction is shown in this simplified scheme:

This is what our rebranded portfolio looks like:

Skenují všude, kde záleží na perfektní kvalitě

Mikroskopická prasklina v lehké konstrukci křídla letadla může znamenat vážné bezpečnostní riziko, stejně tak jako třeba nekvalitní svár v potrubí vinoucím se jadernou elektrárnou. Ozařování rakoviny mozku může vést ke ztrátě paměti nebo zraku. Nepatrný detail v podmalbě renesančního obrazu rozhoduje o tom, zda se jedná o historický originál nebo bezcenný padělek. Jediná nabitá částice kosmického záření má potenciál zničit celou vesmírnou misi za miliony dolarů…

To jsou jen některé z oborů, kde se už nyní uplatňují české detekční technologie. Umožňují sledovat každou jednotlivou částici anebo natáčet nebývale citlivá barevná rentgenová videa. Právě výrobce těchto přístrojů a vývojáře souvisejících zobrazovacích metod nyní zaštiťuje česká hi-tech skupina AdVisiones Technologies a.s.

Kdo nevidí, co potřebuje, obrací se do Holešovic

Svoji vizi nyní představili její zakladatelé, Jan Sohar, Jan Jakůbek a Josef Uher. Se zákazníky napříč celým světem (NASA, CERN, Boeing, SpaceX, Honda, Applus+, Anton Paar, Thermo Fisher Scientific) mají na tuzemské poměry mimořádně velké ambice:

„Konsolidace podniků vyvíjejících pokročilé zobrazovací metody pod hlavičku AdVisiones Technologies je pouze začátek procesu, který by měl vést k potvrzení naší pozice jako světového lídra v této oblasti. V průmyslu se těšíme pověsti těch, kteří umí zrentgenovat i to, s čím si nikdo jiný neví rady. A v tom hodláme pokračovat. Do roku 2030 plánujeme zvýšit obrat celé skupiny na 700 milionů korun. Chceme, aby se skupina postupně rozšiřovala. Brzy představíme další dceřinou firmu, která se bude soustředit na monitorování a předpověď kosmického počasí. Dalším důkazem je právě dokončená akvizice německého vývojáře a výrobce částicových detektorů firmy X-ray Imaging Europe GmbH,“ popisuje ředitel skupiny, Jan Sohar.

„Spolupráci našich firem vnímáme jako skvělou příležitost. Synergie spočívá hlavně v možnosti využití našich vysoce efektivních senzorových vrstev, jež lze aplikovat na detektory vyráběné AdVisiones Technologies. Díky tomu se nám otevírají dveře na nové trhy. Například jde o medicínské aplikace,“ říká ke spojení s českou skupinou Michael Fiederle ze společnosti X-ray Imaging Europe.

Co je to Technologický hub pro inovace v zobrazování?

Nová skupina sama sebe označuje jako „Hub for imaging innovation“. To znamená, že bude vyhledávat i další slibné aplikace, které spadají do její strategie. Zároveň otevírá příležitost případným investorům, kteří by měli zájem se na tomto smělém projektu podílet.

Scanning Anywhere Where Perfect Quality Matters

A microscopic crack in an aircraft’s lightweight wing structure can pose a serious safety risk, just like a poor-quality weld in the pipework of a nuclear power plant. Brain cancer radiation therapy can cause memory loss or impaired vision. A tiny detail in the underpainting of a Renaissance artwork can determine whether it is a priceless original or a worthless forgery. A single charged particle of cosmic radiation has the potential to destroy a multi-million-dollar space mission.

These are only some of the fields where Czech detection technologies are already in use. They make it possible to track every individual particle or record exceptionally sensitive color X-ray videos. The Czech hi-tech group AdVisiones Technologies a.s. now unites the manufacturers of these instruments and the developers of the associated imaging methods.

When You Need to See the Unseen, You Turn to Prague

The group’s founders, Jan Sohar, Jan Jakubek, and Josef Uher, have now presented their vision. With clients across the world (including NASA, CERN, Boeing, SpaceX, Honda, Applus, Anton Paar, Thermo Fisher Scientific), they hold ambitions that are remarkable by Czech standards.

“Bringing companies developing advanced imaging methods under AdVisiones Technologies is only the beginning of a process that should confirm our position as a global leader in this field. In the industry, we have a reputation for being able to X-ray even what no one else can. And we intend to keep it that way.

By 2030, we plan to increase the group’s turnover to 28 million EUR. We want the group to expand further. Soon, we will introduce another subsidiary focused on space-weather monitoring and forecasting. Another proof of our direction is the recently completed acquisition of the German particle-detector developer and manufacturer X-ray Imaging Europe GmbH,” says Jan Sohar, CEO of the group.

Regarding the integration with the Czech group, Michael Fiederle of X-ray Imaging Europe adds: “We see the cooperation of our companies as a great opportunity. The synergy lies mainly in the ability to use our highly efficient sensor layers in the detectors manufactured by AdVisiones Technologies. This opens the door to new markets. For example, medical applications.”

What is „A hub for imaging innovation“?

The newly formed group describes itself as “A hub for imaging innovation”. This means it will actively seek additional promising applications aligned with its strategy. It also opens opportunities for potential investors who may wish to participate in this ambitious project.

A flat panel detector is used for example in hospitals. Its surface is covered in scintillating material. When it comes in contact with x-ray radiation, it converts it into visible light in an analog process. The pixel starts to glow. The next layer contains a photo diode, which converts the light into electrical signal.

The current created by the diode is accumulated in the capacitor, and the charge is measured by a digital voltmeter, which gives out digital information about the pixel. These values together form an image.

The first layer of a photon counting detector is a semiconductor sensor. When a particle hits its surface, it creates an electrical charge, which is then transferred to the electronics in lower layers.

It passes through an amplifier to a counter, which stores a complete amount of hits during exposure and ignores noise. To make sure the counter only receives relevant data, we can set a threshold for a certain signal strength. This allows us to select only the photons which generate the clearest image and uncover hidden details.

The main difference between a flat panel and photon-counting detector is the precision of output information. In a flat panel, the useful data and noise are collected. This results in a noisy image. In comparison, with the photon-counting method, we receive clean data and avoid noise completely.

Another disadvantage of flat panel detectors is their limited dynamic range. Just like a digital camera, flat panel image can be underexposed when the detector receives too little information. On the other hand, too strong of a signal will result in an overexposed image, just like when you attempt to take a photo against the sunrays. This is avoided in photon-counting detectors, because of their fully digital principle.